Obsah stránky

OOP VV Návrh - bližší podmínky uplatňování Zásad regulace pajasanu žláznatého (Ailanthus altisima) v České republice

Praha:                27. 9. 2024

Číslo jednací:     128066/2024/KUSK

Spisová značka: SZ_128066/2024/KUSK/1

Vyřizuje:            Ing. Tereza Vachková / l. 944

Značka:             OŽP/VT

NÁVRH OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY  VEŘEJNOU VYHLÁŠKOU

 Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství (dále jen „krajský úřad“) jako orgán ochrany přírody věcně a místně příslušný podle ust. § 29 odst. 1) a § 67 odst. 1) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), podle § 171 zákona č. 500/2004 Sb., správního řád (dále jen „správní řád“), a ust. § 77a odst 5, písm. f) zákona

č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), a podle § 13h odst. 2 a současně § 37, § 43 a § 44 zákona vydává opatření obecné povahy: 

OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY

Článek I.

Předmět úpravy

1. Tímto opatřením obecné povahy se v rozsahu územní působnosti Krajského úřadu Středočeského kraje jako příslušného orgánu ochrany přírody (dále jen příslušný orgán ochrany přírody) stanovují bližší podmínky uplatňování Zásad regulace pajasanu žláznatého (Ailanthus altisima) v České republice^[1] (dále jen „Zásady regulace“) za účelem jeho odstranění, případně kontroly nebo izolace. Dle schválených Zásad regulace pajasanu žláznatého (Ailanthus altisima) v České republice je jako dlouhodobý cíl stanovena eradikace (úplné odstranění) pajasanu na celém území ČR. Toto opatření obecné povahy se vztahuje na území Středočeského kraje v kompetenci krajského úřadu, tj.

mimo území velkoplošných chráněných území (CHKO Kokořínsko-Máchův kraj, CHKO

Český ráj, CHKO Křivoklátsko, CHKO Český kras, CHKO Brdy, CHKO Blaník).

2. Současně se pro účel dle předchozího odstavce povoluje výjimka ze základních podmínek ochrany přírodních rezervací, konkrétně k používání biocidů, a uděluje souhlas k činnostem omezeným dle bližších podmínek ochrany v přírodních rezervacích a přírodních památkách a souhlas k činnostem omezeným v jejich ochranných pásmech, konkrétně ke vjezdu, vstupu a používání chemických prostředků v těchto územích.

Článek II.

Opatření k regulaci

1. Při regulaci pajasanu žláznatého se postupuje v souladu s kap. 3.2, 3.3, 3.4. a 4.7.5 Zásad regulace. Především je důležité:

1. Pajasan a jeho výmladky lze účinně eradikovat kombinací mechanicko-chemických metod. Přednostně je třeba řešit rostliny či porosty s významným rizikem dalšího šíření (podél cest, železnic, vodních toků atp.). Chemické zásahy je třeba provádět v souladu s rostlinolékařskými předpisy^[2].
2. Před odstraněním jedinců pajasanu žláznatého aplikovat chemické či biologické prostředky tak, aby byla v maximální míře omezena následná výmladnost.

Ve výjimečných případech je možné zamezit další výmladnosti i odlišnými postupy. 

1. Chemické či biologické ošetření provádět ve vegetační době.
2. Kontrolovat místo, kde byla opatření provedena, v následujícím roce i v dalších letech.

V souladu se Zásadami regulace odstraňovat všechny semenáčky či zmlazení.

2. Údaje o provedení regulačních opatření, tj. zejména o způsobu, místě, termínu a rozsahu zásahu, bezodkladně oznámit příslušnému orgánu ochrany přírody.

3. Opatření k eradikaci pajasanu provádějí uživatelé nebo vlastníci pozemků v rámci běžné péče o pozemky.

4. Pokud uživatelé nebo vlastníci pozemků s výskytem pajasanu žláznatého jeho regulaci neprovádějí, může je příslušný orgán ochrany přírody v rámci naplňování priorit dle čl. III vyzvat, aby za podmínek dle § 13j odst. 4 zákona zajistili její provedení, a informovat je o možnosti dalšího postupu dle § 68 odst. 3 a 4 zákona. Výzva se uživatelům

či vlastníkům pozemků doručuje písemně, a není-li to možné nebo účelné, prostřednictvím veřejné vyhlášky.

5. Neobdrží-li krajský úřad do konce lhůty stanovené ve výzvě písemný projev vůle uživatele nebo vlastníka provést nezbytná regulační opatření, je v souladu s § 13j odst. 4 zákona oprávněn tato opatření provést sám.

6. Krajským úřadem budou v rámci mapování shromažďována data o výskytu pajasanu žláznatého na území Středočeského kraje. Při zjištění výskytu pajasanu žláznatého je nutno toto zjištění výskytu hlásit krajskému úřadu včetně dat o lokalizaci (číslo pozemku a katastrální území, GPS souřadnice atp.), případně velikost stromu (průměr kmene, případná výška, věk). Mapování výskytu pajasanu lze provádět i prostřednictvím aplikace BioLog (mobilní telefon).

7. Krajským úřadem bude dále prováděn monitoring úspěšnosti prováděných opatření na všech evidovaných lokalitách s výskytem pajasanu.

Článek III.

Priority regulace

Pro       regulaci           pajasanu          žláznatého      se         stanovují         tyto      územní            priority, přičemž prioritou je zajištění regulace na ochranářsky cenných lokalitách a v jejich okolí.

1. Na území přírodních rezervací, přírodních památek, jejich ochranných pásem a v území do 500 m od jejich hranice:
   1. Příslušný orgán ochrany přírody zajistí, aby opatření k regulaci pajasanu žláznatého byla zapracována do plánů péče o zvláště chráněná území, a to zpravidla v rámci jejich pořízení.
   2. Příslušný orgán ochrany přírody zajistí inventarizaci výskytu pajasanu žláznatého.
   3. V případě výskytu pajasanu žláznatého vyzve příslušný orgán ochrany přírody uživatele či vlastníky dotčených dotčených pozemků k jeho odstranění obdobně dle čl. II odst. 3 a 4 tohoto opatření obecné povahy.
   4. V případě nečinnosti uživatelů či vlastníků bude příslušný orgán ochrany přírody pajasan žláznatý sám průběžně odstraňovat.
   5. Jakékoliv odstraňování pajasanu žláznatého bude probíhat metodami dle Zásad regulace.

2. Na území do 500 m od hranice národního parku, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek a jejich ochranných pásem:
   1. Příslušný orgán ochrany přírody vyzve na podnět správy národního parku či Agentury ochrany přírody a krajiny ČR uživatele nebo vlastníky pozemků s výskytem pajasanu žláznatého k jeho odstranění obdobně dle čl. II odst. 3 a 4 tohoto opatření obecné povahy, v případě jejich nečinnosti ho zajistí sám.
   2. Jakékoliv odstraňování pajasanu žláznatého bude probíhat metodami dle Zásad regulace.

3. Na území evropsky významných lokalit:
   1. Příslušný orgán ochrany přírody ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR vyhledává a monitoruje lokality výskytu pajasanu žláznatého a vyhodnocuje jeho vliv na předměty ochrany.
   2. Při zjištění závažné kolize výskytu pajasanu žláznatého s předmětem ochrany evropsky významné lokality vyzve příslušný orgán ochrany přírody uživatele nebo vlastníky dotčených pozemků k jeho odstranění obdobně dle čl. II odst. 3 a 4 tohoto opatření obecné povahy a v případě jeho nečinnosti ho může zajistit sám.
   3. Jakékoliv odstraňování pajasanu žláznatého bude probíhat metodami dle Zásad regulace.

Dalším krokem je postupná regulace omezování výskytu ve volné krajině spolu s redukcí výskytu v urbánním prostředí a podél dopravních koridorů.

1. Na pozemcích s umístěním technické infrastruktury, zejména komunikací, železničních drah, pod vedením elektrické energie a produktovodů včetně jejich ochranných pásem, a na pozemcích vodních toků:
   1. Uživatelé nebo vlastníci pozemků zajistí při jejich správě a při údržbě technické infrastruktury či vodních toků, aby veškeré práce probíhaly v souladu se Zásadami regulace pajasanu žláznatého.
   2. Krajský úřad jim bude předávat informace o místech výskytu pajasanu žláznatého a o požadavcích na provádění regulačních zásahů.

2. Na pozemcích ve vlastnictví obcí, kraje a státu, včetně pozemků svěřených do správy dalším subjektům:
   1. Uživatelé nebo vlastníci pozemků zajistí, aby všechny zásahy na těchto pozemcích probíhaly v souladu se Zásadami regulace. Průběžně navíc provádějí cílené kroky k odstranění pajasanu žláznatého.
   2. Krajský úřad bude uživatelům nebo vlastníkům pozemků předávat informace o místech výskytu pajasanu žláznatého a o požadavcích na provádění regulačních zásahů.

3. Na lesních pozemcích ve vlastnictví státu a samosprávných subjektů, které jsou ve správě jimi zřizovaných organizací:
   1. Uživatelé, nebo vlastníci lesních pozemků průběžně provádějí cílené kroky k odstranění pajasanu žláznatého, zejména po rozvolnění porostu po výchovných zásazích a mýtních těžbách.
   2. Zásahy k regulaci pajasanu žláznatého musí být prováděny v souladu se Zásadami regulace.
   3. Informace o místech výskytu pajasanu žláznatého získají uživatelé nebo vlastníci pozemků od prověřené osoby^[3] nebo z lesních hospodářských plánů.

4. Na všech ostatních pozemcích včetně soukromých pozemků.
   1. Uživatelé nebo vlastníci pozemků průběžně provádějí cílené kroky k odstranění pajasanu žláznatého
   2. Zásahy k regulaci pajasanu žláznatého musí být prováděny v souladu se Zásadami regulace.

Článek IV.

Ponechání jedinců bez zásahu

1. Samčí jedinci, kteří nemohou vytvářet semena a jsou tak z hlediska šíření méně rizikoví, mohou být v zahradách a parcích, pokud plní např. významnou estetickou funkci, ponecháni bez regulace.
2. Vlastníci pozemků s výskytem pajasanů žláznatých dle odst. IV. 1. oznámí skutečnost, že chtějí vybrané stromy ponechat, příslušnému orgánu ochrany přírody. Oznámení by mělo obsahovat údaje o lokalizaci (parcelní číslo, katastrální území), velikosti stromu (průměr kmene, případně výška, věk) a důvodu pro jeho zachování.

Článek V.

Obecná úprava

1. V rámci stavebních činností, zemních prací či těžby surovin je nutné dbát, aby nedocházelo k šíření pajasanu žláznatého v zasažených plochách i na místech ukládání biologického odpadu a zeminy.
2. Na pajasan žláznatý, odstraňovaný podle Zásad regulace a tohoto opatření obecné povahy, se nevztahuje obecná ochrana dřevin dle § 7 odst. 1 zákona. Zásahy cílené na jeho regulaci se nepovažují za poškození dřeviny, pro kácení nadlimitních stromů či zapojených porostů

(dle vyhlášky č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení) není potřeba povolení ke kácení.

3. Tímto opatřením obecné povahy se neuděluje výjimka ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, ani nestanovuje odchylný postup od ochrany volně žijících ptáků. V případě dotčení zvláště chráněných druhů, například hmyzu, ptáků nebo netopýrů, je nezbytné požádat předem o výjimku z jejich ochrany (§ 50 a 56 zákona) věcně a místně příslušný úřad, kterým je Krajský úřad Středočeského kraje. V případě hnízdění volně žijících ptáků je potřeba požádat o odchylný postup (§ 5b zákona) věcně a místně příslušný úřad (§ 77 odst. 1 písm. g zákona). Obecně lze odporučit v případě starších vzrostlých stromů zásah realizovat v mimohnízdním období, tj. obvykle srpen-říjen.

4. Je-li to účelné, vyzve krajský úřad uživatele či vlastníky pozemků, na kterých byla provedena regulační opatření, postupem obdobným jako v čl. II. odst. 2, 3 a 4, aby dohodnutým způsobem zajistili opatření k obnově dotčených ekosystémů, popř. taková opatření učiní sám.

5. Neprovedení regulace pajasanu žláznatého není zařazeno mezi přestupky („sankcí“ je zde omezení vlastnického práva provedením regulace krajským úřadem), avšak přestupkem je dle § 87 odst. 1 písm. m a § 88 odst. 1 písm. s zákona (i nedbalostní) šíření invazního nepůvodního druhu.

Článek V.

Platnost

Toto opatření obecné povahy je platné od nabytí účinnosti do 31. prosince 2030.

Odůvodnění

Krajský úřad, jako příslušný orgán ochrany přírody podle ustanovení § 77a odst. 5 písm. g) a i) zákona, přistoupil k vydání tohoto opatření obecné povahy, kterým se stanovují bližší podmínky uplatňování Zásad regulace pajasanu žláznatého (Ailanthus altissima) v České republice, vydané v roce 2023 Ministerstvem životního prostředí. Vydaným opatřením obecné povahy je v důsledku řešena implementace nařízení EP a Rady (EU) č. 1143/2014, o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů, na jehož podkladě byla novelou zákona (platnost a účinnost novely od 1. 1. 2022) uložena vlastníkům a uživatelům pozemků a dalším osobám (orgány ochrany přírody) realizovat opatření k eradikaci pajasanu žláznatého na celém území ČR, s výjimkou případného zachování vybraných kulturně aj. významných jedinců, které bude možné účinně kontrolovat. Opatřením obecné povahy jsou krajským úřadem, ve smyslu § 13h odst. 2 zákona upřesňovány priority, postupy a opatření k regulaci pajasanu včetně termínů. 

Pajasan žláznatý (Ailanthus altissima) je nepůvodní dvoudomá dřevina z jihovýchodní Asie.  Jedná se o rychle rostoucí dvoudomý strom s velmi časným nástupem plodnosti (3-5 let). Šíří se křídlatými semeny, která se velmi snadno rozšiřují větrem a vodou. Z toho důvodu se pajasan hojně vyskytuje podél liniových struktur v krajině i ve značné vzdálenosti od míst pěstování. Vegetativní šíření je důležité jen na malé škále, nicméně je velmi významné pro tvorbu hustých porostů a vysokou regenerační schopnost po poškození.

V České republice patří pajasan mezi značně rozšířené invazní nepůvodní druhy. Má negativní dopad jak na přírodu, tak i na lidské aktivity. Jeho negativní impakt na biodiverzitu se projevuje zejména v druhově bohatých lokalitách chráněných území. Invaduje v mnoha ochranářsky cenných územích, kde je považován za jeden z nejproblematičtějších druhů. Pajasan narušuje stavby a dopravní infrastrukturu vlivem prorůstání kořenů, dochází ke zvýšeným nákladům na údržbu zeleně s nálety pajasanu, zarůstání a narušování zpevněných ploch a zdí. Druh má také nezanedbatelné zdravotní dopady, listy a květy pajasanu způsobují dermatitidu a produkovaný pyl je alergenní.

Metody regulace

Management spočívá v odstraňování vzrostlých jedinců kombinací mechanického a chemického ošetření. Nejúčinnější jsou metody cílené aplikace herbicidu přímo do kmene pajasanu s následným ponecháním ošetřených stromů ke spontánnímu odumření (odstraňování jedinců až po jejich úplném odumření je preferováno všude tam, kde to podmínky dovolují). Na místech, kde by mohl pád odumřelých stromů ohrožovat lidské aktivity, je možné vzrostlé stromy pokácet na vysoký pařez a po vyrašení výhonků provést tzv. odloženou injektáž. Semenáčky s dosud nevytvořeným kůlový kořenem je možné vytrhávat ručně (pouze u opravdu malých semenáčků s ještě přítomnými děložními listy. S ohledem na semennou banku je však třeba vytrhávání opakovat několikrát ročně po několik let (perzistence pajasanu v semenné bance je krátkodobá, cca 2 roky, ale klíčivost je značná).  Husté nálety semenáčků je možné likvidovat postřikem herbicidu. Návazný management, při kterém je potřeba vhodnou metodou ošetřit přežívající nebo nové jedince, je nezbytný po dobu minimálně 2-3 let. Jednotlivé metody je vhodné kombinovat vzhledem k častému výskytu různě starých jedinců na jedné lokalitě.

Na místech po úspěšně odstraněných pajasanech je žádoucí obnovit pravidelnou péči. Nejčastěji půjde o sečení travního porostu, ale zejména v intravilánu je pak, s ohledem na ekologické a estetické funkce dřevin, relevantní (na místech, kde to je účelné a potřebné) po odstranění pajasanů zajistit následnou výsadbu vhodných druhů dřevin.

Regulaci pajasanu je nutné směřovat do vegetačního období. Nejvhodnější dobou pro cílenou aplikaci herbicidu je období po odkvětu pajasanu (červen/červenec) do konce vegetační sezóny, s nejvyšší účinností v srpnu a září, kdy pletivo táhne živiny do kořenů a tím se výrazně eliminuje následná pařezová i kořenová výmladnost. Pajasan je citlivý na široké spektrum herbicidů s obsahem účinných látek glyfosát, triclopyr, picloram, metsulfuron-methyl a imazapyr. V ČR jsou k likvidaci pajasanu a dalších invazních dřevin registrovány některé přípravky na bázi glyfosátu na základě povolení k tzv. menšinovému použití (ÚZÚZ registr přípravků na ošetřování rostlin a doporučených přípravků pro likvidaci rostlinných IAS)^[4].

K bodům nařízení: 

Jak již bylo konstatováno výše, povinnost úplné eradikace pajasanu žláznatého vyplývá z nařízení EP a Rady (EU) č. 1143/2014, o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů, která byla implementována v rámci novely zákona v roce 2021 s platností od 1. 1. 2022. Ministerstvem životního prostředí byly proto zpracovány a schváleny Zásady regulace pajasanu žláznatého v České republice. Vydání tohoto nařízení navazuje na vydané zásady a upřesňuje postup a povinnosti jednotlivých subjektů v této věci. 

V rámci zákona byla hlavní činnost, tj. likvidace jedinců pajasanu žláznatého, přenesena na vlastníky či uživatele pozemků s výskytem pajasanu. Dále byla nařízením uložena obecná povinnost pro všechny osoby informovat o zjištěném výskytu pajasanu krajský úřad, který tyto informace ověří a bude iniciovat řešení (vyzve vlastníka atp.). Nařízením je řešena i situace, kdy vlastník/uživatel pozemku nebude schopen zajistit eliminaci výskytu pajasanu (viz § 13j odst. 4 zákona) vlastními silami a prostředky. 

Časová platnost tohoto opatření obecné povahy je navržena na pět let do konce roku 2030. Zdejší správní orgán předpokládá následné vydání navazujícího opatření, ve kterém bude možné zohlednit zkušenosti za předchozí období platnosti.

Výzva

Krajský úřad v souladu s ustanovením § 172 odst. 1, 3 správního řádu, s odkazem na ustanovení § 177 odst. 1 správního řádu, vyzývá dotčené osoby, aby k tomuto návrhu opatření obecné povahy podávaly připomínky nebo námitky, a to nejpozději do 30 dnů ode dne jeho zveřejnění na úřední desce Krajského úřadu Středočeského kraje.

Poučení

K návrhu opatření obecné povahy může kdokoli, jehož práva, povinnosti nebo zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, uplatnit u správního orgánu písemné připomínky. Vlastníci nemovitostí, jejichž práva, povinnosti nebo zájmy související s výkonem vlastnického práva mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, mohou rovněž podat proti návrhu opatření obecné povahy písemné odůvodněné námitky ke správnímu orgánu ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho zveřejnění. Zmeškání úkonu nelze prominout. Připomínky se podávají v písemné podobě a musí splňovat rámcové náležitosti podání podle ustanovení § 37 správního řádu. Nechá-li se některá osoba zastupovat, předloží jeho zástupce písemnou plnou moc.

Návrh opatření obecné povahy je zveřejněn v úplné podobě na elektronické úřední desce krajského úřadu. V listinné podobě je možné do návrhu opatření obecné povahy nahlédnout na Krajském úřadu Středočeského kraje, v kanceláři č. 4020, 4. patro, a to vždy v pondělí nebo ve středu od 8:00 do 17:00 hodin, v ostatní dny pouze po předchozí telefonické dohodě (tel. 257 280 944).

Mgr. Pavel Vaňhát

vedoucí oddělení ochrany přírody a krajiny

Přílohy:  

Příloha č. 1: Metodická doporučení k regulaci pajasanu žláznatého

Příloha č.1: Metodická doporučení k regulaci pajasanu žláznatého

Preferovanou metodou regulace pajasanu žláznatého je injektáž dospělých stromů. Tento přístup je vzhledem k nejvyšší účinnosti doporučován jako základní. Touto metodou se ošetřují středně silné a vzrostlé stromy. Nejvhodnější je injektáž herbicidu do otvorů vyvrtaných vrtačkou. Otvory hluboké cca 3-5 cm (dle velikosti stromu) se vrtají šikmo pod úhlem cca 45° rovnoměrně po celém obvodu kmene ve vzdálenosti cca 5 cm od sebe, ve výšce umožňující pohodlné provedení. Pokud jde o trsy více kmenů, je zapotřebí navrtat každý kmen zvlášť po celém obvodu. Do vytvořených otvorů se okamžitě injektuje herbicid. K injektáži se hodí laboratorní střička, ruční postřikovač nebo veterinární očkovací automat, při ošetřování malého počtu jedinců postačí injekční stříkačka.

Další využitelné metody pro ošetření tenkých jedinců do tloušťky kmínku asi 1-3 cm a výšky asi 1-1,5 m jsou: ošetření mladých jedinců částečným loupáním kůry s následnou injektáží herbicidu, ošetření mladých jedinců postřikem na list. U semenáčků s dosud nevytvořeným kůlovým kořenem je možnost ručního vytrhávání. Podrobné popisy těchto metod jsou popsané v Zásadách regulace pro pajasan žláznatý kapitola 4.7.5.1. Popisy vybraných metod^[5], případně ve standardu SPPK D 02 007 Likvidace vybraných invazních druhů rostlin v kapitolách 3 a 4.1.4.^[6]

Při zásazích je nutné splnit následující podmínky:

• Prioritně odstranit plodící stromy, pokud se na lokalitě již vyskytují, vhodně zvolenou technikou.
• Prioritně likvidovat jednotlivě rostoucí, dosud nepokácené stromky, poté navázat na likvidaci polykormonů, pokud se již na lokalitě nacházejí.
• Vzrostlé mladé jedince odstranit před dosažením plodnosti.

K zabezpečení větší efektivity je na místě dodržovat následující pravidla:

• Vyvarovat se čistě mechanickému odstranění.
• Cílenou aplikaci herbicidů do kmene provádět nejlépe koncem léta (srpen–září), kdy pletivo táhne živiny do kořenů a tím se výrazně eliminuje následná pařezová i kořenová výmladnost (při správně provedeném zásahu a dobrých podmínkách se dosahuje až 100% účinnosti).
• Ošetřované plochy navštívit během jedné sezóny opakovaně kvůli likvidaci přehlédnutých nebo nově vyrašených jedinců.

Preferované metody provádění opatření k odstranění pajasanu žláznatého:

Pozn. V případě použití herbicidů je třeba používat přípravky, jejichž použití je v souladu s platnou legislativou ČR a používat je způsobem dle pokynů uvedených na obalu přípravku a dle rozhodnutí o jejich registraci. Seznam povolených přípravků pro daný rok vydává Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Jako zdroj informací lze využít Registr přípravků na ochranu rostlin^[7]. Pracovat s koncentrovanějšími přípravky (při injektáži, loupání kůry a následném zátěru, odložené injektáži, zátěru řezné plochy) mohou pouze držitelé min. II. stupně osvědčení o odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky na ochranu rostlin podle § 86 odst. 3 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů. 

K vyvěšení na úřední desce:  

Všechny obce a města Středočeského kraje, vyjma těch, které leží celým svým obvodem na území CHKO. 

Zároveň v souladu s ust. § 173 odst. 1 správního řádu žádáme obecní úřady obcí, jejichž správních obvodů se opatření obecné povahy týká, o vyvěšení tohoto opatření obecné povahy na svých úředních deskách po dobu min. 15 dnů ode dne jeho obdržení, o vyznačení data jeho vyvěšení a posléze i o vyznačení data jeho sejmutí, vrácení zpět a současně o zveřejnění způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Vyvěšeno dne: 30.09.2024                                                               Sejmuto dne: .................... 

Přílohy

Název	Soubor	Velikost
Navrh_opatreni_obecne_povahy_-_pajasan_zlaznaty	pdf	798 kB