Obsah stránky

Royal Brinkman Polska Sp. výjimka z ochranných podmínek zvláště chráněných živočichů - čmelák zemní – držení, nabízení čmelínů č.j.043330/2026/KUSK

Opis doručeného dokumentu:

Praha:               10. 6. 2026

Číslo jednací:     043330/2026/KUSK

Spisová značka: SZ_043330/2026/KUSK/7

Vyřizuje:            Mgr. Pavel Sýkora l. 932

Značka:             OŽP/Sy

Věc: výjimka z ochranných podmínek zvláště chráněných živočichů druhu čmelák zemní (Bombus terrestris) – držení, nabízení čmelínů za účelem poskytování opylovací služby na krytých plochách – rozhodnutí

Rozhodnutí

Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství (dále jen „krajský úřad“) jako příslušný orgán ochrany přírody podle ust. § 77a odst. 5, písm. o) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 114/1992 Sb.“) v souladu s ust. § 29 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, na základě správního řízení vedeného podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“)

nepovoluje výjimku

podle ust. §56 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ze zákazů uvedených v ust. § 50 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů druhu čmelák zemní (Bombus terrestris), konkrétně je držet, rušit, zraňovat nebo usmrcovat, ničit, poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stádia nebo jimi užívaná sídla a dále je držet, chovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat, nabízet za účelem prodeje nebo výměny v obvodu územní působnosti krajského úřadu dle ust. § 77a odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb., za účelem nabízení čmelínů pro poskytování opylovací služby pro plodiny v krytých plochách.

Výjimka není povolena společnosti Royal Brinkman Polska Sp. z.o.o., IČ: 010766697, Ostrowska 452, 61-324 Poznaň, Polsko.   

Zborovská 81/11    150 00 Praha 5    tel.: 257 280 932   sykora@kr-s.cz    www.stredoceskykraj.cz

Dle ust. § 27 odst. 1 správního řádu je účastníkem tohoto řízení společnost Royal

Brinkman Polska Sp. z.o.o., IČ: 010766697, Ostrowska 452, 61-324 Poznaň, Polsko 

Odůvodnění

Krajskému úřadu byla dne 24. 3. 2026 doručena žádost společnosti Royal Brinkman Polska Sp. z.o.o., IČ: 010766697, Ostrowska 452, 61-324 Poznaň, Polsko, v zastoupení JUDr. Jitkou Šejharovou, advokátkou ev. č. ČAK 9725, IČO: 66254451, Věštínská 509/32, 153 00 Praha 5, ve věci povolení výjimky z ust. § 56 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ze zákazů uvedených v ust. § 50 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů druhu čmelák zemní (Bombus terrestris), konkrétně je držet, rušit, zraňovat nebo usmrcovat, ničit, poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stádia nebo jimi užívaná sídla a dále je držet, chovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat, nabízet za účelem prodeje nebo výměny v obvodu územní působnosti krajského úřadu dle ust. § 77a odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb., z důvodu nabízení poskytování opylovací služby pro plodiny v krytých plochách (skleníky, fóliovníky). Dopisem ze dne 14. 4. 2026 krajský úřad oznámil všem známým účastníkům řízení a zapsaným spolkům „02/18 ZO ČSOP Nové Městečko“, „ZO ČSOP 06/05 Sázava“, „10/16 ZO ČSOP Svojetice“, „Kamýcké sdružení pro klidné bydlení“, „Zdravé Podřipsko, z. s.“, „03/08 ZO ČSOP Dolní Roblín“, „Krajina pro život“, „Lípa – Spolek pro příznivé životní prostředí v obci Svojetice, z. s.“, „Okrašlovací spolek čelákovický“, „Polaběnka z. s.“, „Přírodovědný spolek Dobříš“, „Salvia – ekologický institut, z. s.“, „Spolek krajina Polabí, z. s.“, „Spolek pro ochranu přírody, krajiny a trvale udržitelného rozvoje Kamenice – Štiřín, z. s.“ a „Čmeláci PLUS z. s.“ a „ANGREŠT, z. s.“ zahájení správního řízení a v souladu s ust. § 36 odst. 3 správního řádu dal účastníkům řízení možnost vyjádřit se před vydáním rozhodnutí k podkladům rozhodnutí a zároveň účastníkům řízení sdělil, že dle ust. § 36 odst. 1 a 2 správního řádu jsou oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a stanoviska po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí. Dne 15. 4. 2026 obdržel krajský úřad oznámení o účasti v řízení od zapsaného spolku „Čmeláci PLUS z. s.“ (dále jen „spolek“) a dne 4. 5. 2026 vyjádření spolku k předmětnému řízení, ve kterém spolek nedoporučuje vydání kladného rozhodnutí k předložené žádosti. V zaslaném vyjádření spolek uvádí, že žádost obsahuje pouze obecné a nedostatečně konkretizované tvrzení o existenci veřejného zájmu, předložená žádost ani její přílohy neobsahují podstatné podklady. Ve vyjádření spolek uvádí, že se žadatel neseznámil s podmínkami z Věstníku MŽP ROČNÍK XXXI – březen 2021 – částka 3 č. j. – MZP/2021/130/251, kde jsou popsány podmínky pro poskytování opylovací služby. Dále je ve vyjádření uvedeno, že spolek nebrání poskytování opylovací služby v uzavřených prostorách, pokud budou splněny podmínky doplňující výše uvedené vyjádření MŽP ve věstníku. Jedná se o uzavřenou produkční plochu s funkčním řešením zamezující úniku čmeláků do přírody, úlky opatřené systémem, který zabrání úniku pohlavních jedinců do přírody (queen excluder), spolehlivá a včasná likvidace úlku, jasně vymezená odpovědnost a její vymahatelnost, provádění kontrol, pravidelné průběžné hlášení o počtu aktuálně umístěných a likvidovaných úlků a vedení dokumentace v místě umístění úlků. Přičemž tyto podmínky žádost nesplňuje. Dále spolek uvádí, že v předmětné žádosti chybí podklad, který by deklaroval připravenost žadatele na bezpečný provoz opylovací služby. Dále spolek uvádí, že zpochybňuje původ čmeláků v souladu s vyjádřením MŽP, které je uvedené ve výše zmiňovaném věstníku, poukazuje na existující rizika použití čmeláků, byť stejného poddruhu. Dále spolek uvádí, že v předložené žádosti není doložena přítomnost zařízení, které zabrání úniku pohlavních jedinců z úlku. Vzhledem k výsledku řízení, se krajský úřad nebude k jednotlivým bodům vyjádření zapsaného spolku vyjadřovat. Další účastníci řízení se k předmětnému řízení nevyjádřili a také žádný další z obeslaných zapsaných spolků se do řízení nepřihlásil. Účastníkem řízení dle ust. § 27 odst. 3 správního řádu (příslušný územně samosprávný celek) jsou územně samosprávné celky v obvodu územní působnosti krajského úřadu dle ust. § 77a odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb. 

Čmelák zemní patří dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., mezi zvláště chráněné živočichy, kteří jsou zařazeni do kategorie „ohrožení“ živočichové. Vzhledem k předmětným zvláště chráněným organismům je možno požadovanou výjimku povolit pouze v případě, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad zájmy ochrany přírody, nebo je v zájmu ochrany přírody. Cílem záměru je nabízení a přeprava čmeláků za účelem zajištění opylovací služby pěstitelům zemědělských plodin v uzavřených plochách. V předložené žádosti spatřuje žadatel veřejný zájem převažující nad zájmem ochrany přírody na řízeném a efektivním opylování zemědělských kultur nezbytném k zajištění udržitelné produkce plodů na takovýchto plochách. Dále se jedná o veřejný zájem na rozvoji venkova a zvýšení konkurenceschopnosti tuzemských producentů v zemědělství. K dosažení udržitelné, a tudíž konkurenceschopné produkce v zemědělství v rámci rostlinné výroby je nezbytné kvalitní opylení, které je závislé na čmelácích, kde za ně neexistuje adekvátní náhrada. Bez této součásti je celý technologický celek kryté plochy nefunkční a farmář-podnikající ekonomický subjekt se bez této funkce zajišťované čmeláky nemůže nijak obejít. K opylení těchto ploch se proto všude v Evropě (a nejen v ní) využívají čmeláci z chovu. Význam čmeláků jakožto opylovačů rostlin celosvětově roste, což souvisí s úbytkem hmyzu způsobeným zejména změnami ve struktuře a využívání krajiny, klimatickou změnou, intenzifikací zemědělství (pěstováním monokultur, chemizací apod.), urbanizací. Na rozdíl od včel létají čmeláci i v chladném počasí, dobře se orientují v uzavřených prostorách a nejsou agresivní. Využívání uměle vysazených čmeláků pro zajištění opylování je metodou známou po celém světě. Bez opylení své produkce nemohou farmáři pěstovat, tedy vyrábět a generovat tržby, což má za následek neschopnost placení jejich závazků a vede k zániku podnikání v zemědělství. Nelze v tomto případě hovořit o substitučním zajištění opylení těchto plodin čmeláky či včelstvy z volné přírody, neboť zajištění opylení hmyzem z volné přírody není na kryté ploše reálně proveditelné. Opylení plodin v krytých plochách nelze zajistit jinak. Opylení čmeláky z chovu zaručí maximální opylení, což vede k vysoké produkci plodů. V době zmítané válečnými konflikty je zájem společnosti na co největším dosažení soběstačnosti v zásobování ovocem a zeleninou ještě vyšší než kdykoliv předtím. Dále je zde předpoklad výrazného zlepšení nabídky tuzemských plodin. Tím bude celkově přispěno k navýšení potravinové soběstačnosti v produkci zeleniny a ovoce, které má zcela nezastupitelnou roli ve výživě člověka a pomáhá předcházet řadě civilizačních chorob, lze právě díky produkci plodin v krytých plochách, čehož si je dobře vědomo i Ministerstvo zemědělství, které podporuje výstavbu krytých ploch, aby se zvýšila tuzemská produkce plodin a zeleniny. V minulých letech byly v ČR nákladně vybudovány za značné podpory z dotačních titulů Státního zemědělského a intervenčního fondu, tj. z veřejných prostředků, pěstební skleníky a fóliovníky, které vyžadují použití čmeláků z chovu jako jediné možnosti zajištění opylení produkce. Bez využití čmeláků z chovu není celý technologický celek skleníku či fóliovníku funkční a veřejné prostředky investované do těchto skleníků či fóliovníků nepovedou ke zvýšení tuzemské produkce, jak bylo zamýšleno. Bez využití čmeláků z chovu však není zvýšení tuzemské produkce možné. Z dodávání špičkových čmelínů s čmelstvy podnikatelům v rostlinné výrobě nebude profitovat jen tento podnikatel, ale i okolní obce, neboť konkurenceschopný podnikatel může dát lidem na venkově práci a nedojde tak k vylidnění venkova. Jinými slovy bez funkčních venkovních sadů a pěstebních ploch, které přináší v regionu stovky pracovních míst přímo a další stovky prostřednictvím subdodavatelských firem, není možné zajistit správné fungování venkova, domácí zemědělské produkce a současně pak celého regionu. Přínos budou mít i tuzemští spotřebitelé, jelikož tuzemská produkce je díky zpravidla menším reziduím agrochemických přípravků v porovnání s plody a zeleninou dováženými ze vzdálenějších zemí zdravější a kvalitnější. Rovněž se tím zvýší soběstačnost České republiky v této oblasti. Opylování rostlin dovezenými čmeláky nebude mít na zájem ochrany přírody žádné negativní dopady, neboť se jedná o přirozeně se vyskytující druh i poddruh čmeláka. Pokud by se snad královně či trubci podařilo opustit krytou plochu za podmínek, v nichž by mohli v přírodě přežít, byli by dovážení čmeláci výhradně poddruhu Bombus terrestris terrestris, který v České republice přirozeně žije jako převažující poddruh čmeláka. Míra dotčení chráněného druhu živočicha je tak velice nízká až zanedbatelná, že k jeho dotčení povolením výjimky nemůže v podstatě dojít. K tomuto krajský úřad uvádí, že veřejný zájem je právní pojem neurčitý, který zahrnuje jevy nebo skutečnosti, které nelze v obecné rovině úspěšně definovat. Uznané nebo identifikované veřejné zájmy nemají univerzální platnost, a co je v jednom časovém období považováno za veřejný zájem, v jiném časovém období být už veřejným zájmem nemusí. Z toho vyplývá možnost širokého chápání pojmu veřejného zájmu a také možnost jeho širokého výkladu. Obsah tohoto pojmu musí případ od případu posuzovat sám orgán ochrany přírody. Veřejný zájem se chápe jako protiklad zájmů soukromých, od nichž se liší tím, že okruh osob, jimž tento zájem svědčí, je vždy neurčitý, přičemž může jít o zájem celospolečenský, lokální, ale také o zájem skupinový. Z výše uvedeného vyplývá, že pojem veřejný zájem je vykládán různě, a navíc je v čase proměnlivý. Veřejný zájem je tudíž vykládán poměrně široce a pokud je opatření (právní akt) uznáno za opatření ve veřejném zájmu, nemusí to nutně znamenat, že je ve prospěch většiny ani to, že je ve prospěch společnosti jako celku. Obecně se dá vyvodit, že zájem je zájmem veřejným, jestliže je zájmem celé nebo podstatné části veřejnosti a směřuje k všeobecnému blahu a dobru. Dle názoru krajského úřadu nelze tento záměr považovat za zájem veřejný, který by navíc převažoval nad zájmem ochrany přírody. Jak vyplývá z předložených podkladů chov čmeláků byl založen z jedinců pocházejících z oblasti Pyrenejského pohoří před více než 30 lety. Z předložené analýzy biologických vzorků vyplývá, že se jedná o druh Bombus terrestris, poddruh terrestris, který se vyskytuje na území České republiky. Krajský úřad zastává názor, že prodej v zajetí odchovaných čmeláků, kteří nepocházejí z České republiky (a to i v případě stejného poddruhu) představuje pro volně žijící populace čmeláků rizikový faktor. Jakékoliv umělé zavlékání nepůvodních či vyšlechtěných živočichů není z hlediska zachování naší biodiverzity žádoucí a může přispět k poklesu konkurenceschopnosti domácích druhů čmeláků, případně i k vymizení jejich genotypu dlouhodobě přizpůsobenému našim podmínkám. Nabízení čmeláci se mohou lišit fenotypem, tedy souborem znaků, které jsou utvářeny genotypem a prostředím, ve kterém se daný jedinec vyskytuje. Jedinci se stejným genotypem nemusí mít stejný fenotyp a naopak. Toto se děje i při dlouhodobém chovu živočichů v zajetí bez doplňování nových jedinců z přírody. Jak vyplývá z výše uvedeného věstníku MŽP i využití v České republice původních (pod)druhů, jako je nejběžnější čmelák zemní (Bombus terrestris terrestris), však představuje riziko pro volně žijící populace především případný únik jedinců s vlastnostmi pozměněnými vlivem umělého chovu a šlechtění (např. se zvýšenou produkcí dělnic, s ovlivněním životního cyklu s ohledem na celoroční využití čmeláků při opylování ve sklenících, případně s rizikem přítomnosti hybridních jedinců apod.) nebo vnos jedinců pocházejících z geograficky vzdálených oblastí. Zapojení takových jedinců do volně žijících populací s sebou nese riziko zvýšení vnitrodruhové i mezidruhové kompetice (o místa k hnízdění, potravní zdroje) a především riziko nepříznivého ovlivnění vnitřní variability druhu a narušení lokálních adaptací (ať již potravních nebo fenologických, jako je délka trvání zimní hibernace atp.), což by mohlo v důsledku vést k nevratným změnám a narušení životaschopnosti volně žijících populací této významné skupiny opylovačů. Zanedbávat není možné ani zdravotní rizika z hlediska šíření chorob a parazitů, byť ta jsou v případě jedinců z umělých chovů lépe kontrolovatelná. Vzhledem k výše uvedenému a skutečnosti, že dle zákona č. 114/1992 Sb., na získání výjimky z ochranných podmínek zvláště chráněných organismů není právní nárok krajský úřad požadovanou výjimku nepovolil. Co se týče důvodů zajištění, či zvýšení, potravinové soběstačnosti, zvýšení podílu nabídky domácí produkce plodin, zdravějších plodin a kvalitnějších plodin a zvýšení konkurenceschopnosti domácích producentů, jež žadatel předkládá jako veřejný zájem, který převažuje nad zájmy na ochraně přírody, má krajský úřad zato, že se sice jedná o pádné argumenty, avšak ničím podložené. V předložené žádosti nejsou doloženy žádné podklady, ze kterých by bylo zřejmé, jak povolení předmětné výjimky, ovlivní smlouvy např. mezi řetězci a producenty potravin ve prospěch domácí produkce apod. Naopak jsme svědky uzavírání dohod, které mají Evropu, včetně České republiky, zásobovat potravinami z různých koutů světa, bez ohledu na domácí produkci, domácí producenty, potravinou soběstačnost jednotlivých států, či vlivy na životní prostředí. Nakonec v samotné žádosti je uvedeno, že význam čmeláků jako opylovačů roste, což souvisí s ubytkem hmyzu způsobeným zejména změnami ve struktuře a využívání krajiny, klimatickou změnou, intenzifikací zemědělství (pěstováním monokultur, chemizací apod.), urbanizací. Mezi tyto změny patří také výstavba skleníků a foliovníků, které mohou vytvářet tlak na místní populace čmeláků, další opylovače a hmyz, ať už ztrátou stanoviště, nebo omezením potravní nabídky, pro něž je nyní žádáno o povolení předmětné výjimky, z důvodu opylování plodin v nich pěstovaných.

Dále krajský úřad v předmětném rozhodnutí zohlednil ust. § 2 odst. 4 správního řádu, ve kterém je uvedeno, že správní orgán dbá, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly, kdy naposledy pod č. j.: 080800/2018/KUSK; SZ_080800/2018/KUSK/11 ze dne 28. 8. 2018 nepovolil společnosti Brinkman Polska SP. z o.o., IČ: 010766697, Katowicka 38, 43-100 Tychy obdobnou výjimku, přičemž předmětné rozhodnutí bylo následně potvrzeno odvolacím orgánem.   

Vzhledem k výše uvedenému nepovolil krajský úřad společnosti Royal Brinkman Polska Sp. z.o.o., IČ: 010766697, Ostrowska 452, 61-324 Poznaň, Polsko, v zastoupení JUDr. Jitkou Šejharovou, advokátkou ev. č. ČAK 9725, IČO: 66254451, Věštínská 509/32, 153 00 Praha 5 výjimku podle ust. §56 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ze zákazů uvedených v ust. § 50 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů druhu čmelák zemní (Bombus terrestris), konkrétně je držet, rušit, zraňovat nebo usmrcovat, ničit, poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stádia nebo jimi užívaná sídla a dále je držet, chovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat, nabízet za účelem prodeje nebo výměny v obvodu územní působnosti krajského úřadu dle ust. § 77a odst. 4 zákona

č. 114/1992 Sb., za účelem nabízení čmelínů pro poskytování opylovací služby pro plodiny v krytých plochách.

Krajský úřad v předmětném rozhodnutí vycházel z následujících materiálů:

• žádost
• plná moc
• zapsaný spolek Čmeláci PLUS z. s. – oznámení účasti v řízení + vyjádření

dále krajský úřad vycházel z věstníku MŽP ROČNÍK XXXI – březen 2021 – částka 3 č. j. – MZP/2021/130/251 (volně přístupný na webových stránkách Ministerstva životního prostředí)

Poučení o odvolání:

Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení podat ve lhůtě do 15 dní ode dne jeho oznámení odvolání k Ministerstvu životního prostředí podáním učiněným u Krajského úřadu Středočeského kraje.

                                                                  … … … … … … … … … … … …

                                                                                                  oprávněná úřední osoba   

                                                                                                      Mgr. Pavel Sýkora

                                                                                    Odbor životního prostředí a zemědělství

                                                                                       Oddělení ochrany přírody a krajiny                                                                Odborný referent

Na doručenku obdrží účastníci řízení:

Royal Brinkman Polska Sp. z.o.o., Ostrowska 452, 61-324 Poznaň, Polsko  v zastoupení: JUDr. Jitka Šejharová, advokátka ev. č. ČAK 9725, Věštínská 509/32,

153 00 Praha 5 (DS)

Čmeláci PLUS z. s., Na Farkáně III 182/28, Radlice, 150 00 Praha 5 (DS)

Přílohy

Název	Soubor	Velikost
Royal_Brinkman_Polska_-_cmelaci_kryte_plochy_-_rozhodnuti	pdf	425 kB